Diagnostický nástroj pro vyšetření uší
Identifikace potřebného vyšetření
Zvolte příznaky, které jste zaznamenali, a nástroj vám doporučí vhodné vyšetření uší.
Problémy se sluchem, pocit plenění nebo bolest uší jsou signály, že v těle něco nefunguje tak, jak by mělo. Vyšetření uší je lékařský postup, který odhalí příčinu potíží v uchu a sluchovém systému vám pomůže zjistit, co se děje, a najít vhodnou cestu k uzdravení. vyšetření uší není jen pro starší pacienty - každý, kdo slyší méně, má pocit tlumeného zvuku nebo trpí častými infekcemi, by měl zvážit návštěvu specialisty.
Co všechno obnáší vyšetření uší?
Existuje několik metod, které se používají buď samostatně, nebo v kombinaci. Každá metoda zkoumá jiný aspekt sluchového ústrojí - od vnějšího zvukovodu po vnitřní ušní struktury.
- Otoskopie vizuální kontrola vnějšího ucha a zvukovodu pomocí otoskopu
- Audiometrie měření citlivosti sluchu na různé frekvence a intenzitu zvuku
- Tympanometrie vyhodnocení pohyblivosti bubínku a tlaku v středním uchu
- Otoakustické emise záznam miniaturních zvuků vznikajících v kochle po stimulaci
- ORL odborník na ušní, nosní a krční problémy, který provádí komplexní hodnocení
- Audiogram grafické znázornění výsledků audiometrie
- Šelestové testy vyšetření reakce sluchových nervů na šelestové (vibrační) podněty
Tabulka srovnání hlavních metod
Metoda | Co měří | Trvání | Typické indikace |
---|---|---|---|
Otoskopie | Stav vnějšího zvukovodu a bubínku | 2-5 min | Bolest, výtok, podezření na infekci |
Audiometrie | Prahovou úroveň sluchu při různých frekvencích | 10-20 min | Podozření na ztrátu sluchu, kontrola po úrazu |
Tympanometrie | Mobilitu bubínku a tlak v středním uchu | 5 min | Chronické otitidy, otoskleróza |
Otoakustické emise | Funkci vnitřního ucha (kohlea) | 10 min | Novorozenecké screeningy, diagnostika neurologických poruch |
Kdy byste měli navštívit ORL?
Nejčastější důvody jsou:
- Trvalá pachuť v uchu nebo výtok, který nesmí být průhledný.
- Bolest, která neustupuje po 48 hodinách nebo se zhoršuje při žvýkání.
- Utrácení sluchu, ať už náhlé nebo postupné.
- Časté pocit plenění po změně výšky (let, horolezectví).
- Po úrazu hlavy nebo silném hluku (např. koncert).
Specialista ORL (otorhinolaryngolog) má nejen nástroje na diagnostiku, ale i možnosti chirurgického zákroku, pokud je to nutné.

Jak probíhá jednotlivé vyšetření krok za krokem
1. Otoskopia
Lékař do ucha nasadí tenkou skleněnou trubičku (otoskop). Světlo osvětluje zvukovod a bubínek. Zde lze okamžitě odhalit zarudnutí, otok, přítomnost vetilu nebo otosklerózu. Pokud je potřeba, odstraní se ucpaný voskový blok.
2. Audiometrie
Pacient sedí v klidné místnosti a nasazuje sluchátka. Počítá se, kolik zvuků slyší při různých frekvencích (250 Hz - 8000 Hz). Výsledky se zapíší do Audiogramu, kde je vidět, kde jsou „černé skvrny“ (ztráta).
3. Tympanometrie
Malý kazetový snímač se vloží do zvukovodu a měří, jak se mění tlak při různých podtlacích. Výsledek ukazuje, jestli je střední ucho „průchodné“ nebo zda je např. zaplněno tekutinou.
4. Otoakustické emise
Ušní špunty zůstávají v uchu, mikrofon zachytí slabé zvuky, které kohlea sama vytváří po krátkém impulsu. Tento test je užitečný hlavně u dětí, protože nevyžaduje vědomou spolupráci.
5. Šelestové testy
Na objektu se přilepí vibrátor (tzv. tuning fork) a pacientu se ukáže, zda slyší buzzu nebo pocit vibrací na lebce. Jednoduchá metoda, která odhalí rozdíly mezi kochleární a nervovou poruchou.
Co můžete udělat doma před návštěvou lékaře
- Nechte uši suché - po sprše nebo plavání použijte měkký ručník k odsátí vody.
- Vyhněte se používání vatových tamponů, které mohou zatlačit vosk hlouběji.
- Pokud je výtok, zkuste napít se teplým vodou a měkkým obličejovým ručníkem, ne otírejte silně.
- Zaznamenejte si konkrétní symptomy - čas, typ bolesti, co zhoršuje a co zlepšuje.
- Vyhněte se hlasité hudbě a hlučným prostředím alespoň 24 hodin před vyšetřením.
Časté mýty a faktické opravy
Mýtus: „Jedna vatová tyčinka stačí uvolnit ušní vosk.“
Fakt: Pokusy o samostatné vyčerpání vosku často poškozují sluchovou kazetu a mohou způsobit zánět. Odborný otoskop je bezpečnější.
Mýtus: „Pokud nic nebolí, není potřeba kontrola.“
Fakt: Many chronic otitis or slow‑progressive hearing loss působí bez výrazné bolesti, ale po řadě let může vést k trvalému poškození.

Praktické tipy na den vyšetření
- Doneste si seznam léků - některé antibiotika nebo ototoxicita mohou ovlivnit výsledky.
- Ujistěte se, že nebudete mít plné ruce - během audiometrie potřebujete volné ruce a nohy.
- V případě otoskopy si odstraňte šperky a mobil, aby nedošlo k rušení.
- Připravte si doplněk pro oči - některé testy zahrnují i vizuální reakci (např. pro vyšetření vestibulárního systému).
- Po vyšetření požádejte o vysvětlení výsledků. Dobrý lékař vám ukáže audiogram a popíše, co konkrétně znamená.
Nejčastější otázky
Často kladené otázky
Jak často bych měl podstoupit vyšetření uší?
Pokud nemáte žádné potíže, jednou za 2-3 roky stačí kontrola. Při výskytu příznaků (ztráta sluchu, časté infekce) navštivte ORL okamžitě.
Bolí mě během otoskopie?
Převážně ne. Lékař používá jemný nástroj a běžně neskládá bolest při správném postavení. Pokud máte zánět, může být mírná citlivost.
Mohu si po výzkumu audiometrie vzít výsledky domů?
Ano, většina ordinací vám poskytne tištěný audiogram nebo elektronický soubor. Doporučuje se mít výsledek po ruce pro porovnání v budoucnu.
Je nutná operace po špatném výsledku?
Ne vždy. Většina potíží lze řešit konzervativně - například antibiotiky, odvětrávacími pomůckami nebo nasazením naslouchadla.
Jaký je rozdíl mezi otoskopií a tympanometrií?
Otoskopie je vizuální prohlídka zvukovodu a bubínku. Tympanometrie měří mechanické vlastnosti bubínku a tlak v středním uchu - jde o funkční test.